|
|
Připravenost zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby jako subjektu kritické infrastruktury na výpadek elektrické energie ve vybraných krajích
VAŠTOVÁ, Simona
Tato diplomová práce se zabývá a rozebírá připravenost zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby ve vybraných krajích, mezi které patří Plzeňský kraj a Jihočeský kraj, na výpadek elektrické energie. V teoretické části je popsána zdravotnická záchranná služba, systém jejího poskytování přednemocniční neodkladné péče a se zaměřením na zdravotnické operační středisko, dále kritická infrastruktura, včetně subjektu kritické infrastruktury a krizové připravenosti a nedílnou součástí je i elektrická energie a výpadek elektrické energie. Výzkumná část je provedena formou řízených rozhovorů s odbornými pracovníky zdravotnických záchranných služeb, kteří se danou problematikou zabývají. Na základě získaných dat z rozhovorů je provedena SWOT analýza a následně jsou interpretovány výsledky. Výzkum ukázal, jak jsou jednotlivá zdravotnická operační střediska připravena na výpadek elektrické energie, a ve kterých oblastech mají nedostatky. Mezi klady se řadí vyšší počet vlastních dieselagregátů využitých k řešení výpadku elektrické energie a i dodání dieselagregátu od hasičského záchranného sboru kraje. Na základě zjištěných dat a provedené SWOT analýzy je zvolen postup pro zlepšení připravenosti na výpadek elektrické energie a k odstranění nebo zmírnění slabých stránek, popřípadě eliminování některých hrozeb. V diskuzi je výsledkem předložení nedostatků a návrh možných zlepšení, která by napomohla k lepší připravenosti zdravotnických operačních středisek. Tyto návrhy budou prezentovány dotčeným odborným osobám
|
|
|
Připravenost zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Horního Falcu na řešení mimořádných událostí
JAHN, Vojtěch
Záměrem této diplomové práce je představení a rozbor připravenosti zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Bavorského červeného kříže Horního Falcu na řešení mimořádných událostí se zaměřením na problematiku přeshraniční spolupráce. V teoretické části je popsán integrovaný záchranný systém obou územních celků s důrazem na zdravotnickou záchrannou službu a její systém poskytování přednemocniční neodkladné péče a systém řešení mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Nedílnou součástí je i legislativa možné spolupráce a významný projekt přeshraniční spolupráce, díky kterému tato činnost vůbec započala. Výzkumná část je provedena formou řízených rozhovorů s vedoucími pracovníky zdravotnických záchranných služeb a vedoucími pracovníky projektu přeshraniční spolupráce. Tito pracovníci se pravidelně účastnili společných cvičení a jejich povědomí o této problematice je na vysoké úrovni. Na základě získaných dat z rozhovorů je provedena SWOT analýza a jsou interpretovány výsledky. Výzkum poukázal na problémy v komunikaci zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Bavorského červeného kříže, problém v jazykové bariéře a různorodosti postupů v řešení mimořádných událostí. Mezi klady se řadí kvalitní příprava zaměstnanců a přínosy z dosud proběhlých cvičení formou nové plánovací dokumentace pro přeshraniční spolupráci. Na základě zjištěných dat a provedené SWOT analýzy je zvolena strategie spojenectví pro využití příležitostí k odstranění nebo zmírnění slabých stránek spolupráce. V diskusi je výsledkem předložení nedostatků a návrh možných zlepšení, která by napomohla v budoucnu možnému zlepšení přeshraniční spolupráce. Tyto návrhy budou prezentovány dotčeným zaměstnancům při dalším jednání projektu přeshraniční spolupráce.
|
|
|
Analýza krizové připravenosti vybraných obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje
TŮMA, Jaroslav
Cílem diplomové práce je analyzovat krizovou připravenost vybraných obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje v krizových plánech obce s rozšířenou působností s pomocí statistického šetření s určením potřebných parametrů. V teoretické části jsou základní informace o problematice v krizovém managementu, krizovém řízení, krizových plánech a krizových událostech. Součástí teoretické části je i rozbor analýzy hrozeb, kde byl stanoven seznam typů nebezpečí s nepřijatelným rizikem, z nichž si obce s rozšířenou působností volí dle vlastní analýzy rizik události potenciální pro jejich správní obvod. Po vysvětlení pojmů a jejich propojení navazuje část praktická. V praktické části se nachází statistické šetření krizové připravenosti vybraných obcí s rozšířenou působností. Konkrétně se je jedná o Jindřichův Hradec, Dačice a Třeboň. Z krizových plánů byly vybrány 3 typy možných krizových událostí, jež poskytnou podklad pro výsledek. Jedná se o povodně, narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu a o narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu. Zmíněné události byly rozděleny do několika částí a následně zhodnoceny pomocí vícekriteriální analýzy s určením váhy sledovaných parametrů. Výsledkem diplomové práce je analytické zhodnocení vybraných parametrů v krizových plánech vybraných obcí s rozšířenou působností. Výstupem praktické částí nebylo možno potvrdit hypotézu o neexistenci statistických rozdílů mezi krizovou připraveností vybraných obcí s rozšířenou působností. Autor tudíž tuto hypotézu zamítl.
|
|
|
Připravenost Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace na řešení mimořádných událostí
TOMANOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá připraveností Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace na řešení mimořádných událostí. Cílem diplomové práce bylo zjistit připravenost Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace na řešení mimořádných událostí a jaká je informovanost personálu Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace v souvislosti s řešením mimořádných událostí. Prvním cílem práce bylo: "Posoudit připravenost Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace v souvislosti s řešením mimořádných událostí". K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka "Jaká je připravenost Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace na řešení mimořádných událostí?". Výsledky vyplývají z analýzy plánu krizové připravenosti Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace. Aby bylo možné zodpovědět na výzkumnou otázku, bylo potřeba si stanovit hranici úspěšnosti. Tato hranice byla stanovena na 80 %. Celková úspěšnost dosahuje 81 %. Na základě výsledku lze konstatovat, že nemocnice Třebíč, příspěvková organizace je adekvátně připravena na řešení mimořádné či krizové situace. Druhým cílem práce bylo: ""Posoudit informovanost personálu Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace v souvislosti s řešením mimořádných událostí". K tomuto cíli byla stanovena hypotéza: "Informovanost personálu v otázkách řešení mimořádných událostí dosahuje 80 % správných odpovědí." Z výsledků dotazníkového šetření a v závislosti s vyhodnocením jednotlivých otázek, vztahující se k dané hypotéze, je zřejmé, že úspěšnost dosahuje 68 %. Vzhledem k tomuto zjištění byla nulová hypotéza zamítnuta, jelikož informovanost personálu v otázkách řešení mimořádných událostí nedosahuje 80 % správných odpovědí. V tomto případě přijímáme hypotézu alternativní. V závěru diplomové práce jsou stanoveny možné návrhy na zlepšení připravenosti nemocnice Třebíč, příspěvková organizace na řešení mimořádných událostí. Výsledky diplomové práce budou předloženy technickému náměstkovi Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace, který zajišťuje agendu bezpečnosti nemocnice.
|
|
|
Krizová připravenost Nemocnice ve Frýdku-Místku na vybrané mimořádné události
ŠMÍDOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo posoudit současný stav připravenosti Nemocnice ve Frýdku- Místku na vybrané mimořádné události a vytvořit mechanismy a přístupy ke zlepšení krizové připravenosti nemocnice. Pro zodpovězení výzkumné otázky jsem zvolila převážně kvalitativní výzkum s prvky kvantitativního. Na počátku psaní diplomové práce jsem v rámci odborné praxe navštívila Nemocnici ve Frýdku-Místku, kterou jsem vybrala pomocí náhodného výběru z nemocnic v Moravskoslezském kraji zřizovaných krajem a provedla sběr dat v oblasti řešení mimořádných událostí. Na základě vlastního pozorování a poskytnuté dokumentace jsem odhalila nesprávné zpracování plánu krizové připravenosti. Jelikož plán krizové připravenosti řeší mimořádné události, které by mohly ohrozit fungování nemocnice, a tudíž plnění povinností z krizového plánu, rozhodla jsem se pro přepracování plánu s použitím metodiky k tomu určené. Jelikož rizika zahrnutá v plánu krizové připravenosti mi přišla nedostačující, provedla jsem vlastní analýzu rizik vnějšího i vnitřního prostředí ohrožující provoz nemocnice. Následně jsem použila metodu KARS, což je kvalitativní analýza rizik a jejich souvztažnosti, a stanovila jsem si rizika, která by měla být řešená primárně a zapracovala je do plánu. Výstupem diplomové práce je zpracovaný návrh plánu krizové připravenosti Nemocnice ve Frýdku-Místku s možností doplnění informací nemocnicí. Vytvořený plán bude předán vedení nemocnice.
|
|
|
Připravenost zdravotnického zařízení na vznik mimořádných událostí zdravotnického charakteru
HUSOVÁ, Iva
Teoretická část diplomové práce je zaměřena na připravenost a krizový management zdravotnictví při vzniku mimořádné události s hromadným postižením zdraví. V prvních kapitolách jsem se snažila poskytnout jednoduchý a ucelený přehled o tom, jaké existují druhy katastrof, co jsou to mimořádné události a jaké jsou jejich příčiny a důsledky. V teoretické části je dále rozebrán integrovaný záchranný systém s důrazem na zdravotnickou záchrannou službu a její úlohu zvládnutí hromadného postižení zdraví v přednemocniční fázi. Doporučenému postupu řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví již v samotném zdravotnickém zařízení je věnována samostatná kapitola. V dalších kapitolách je již kladem důraz na krizovou připravenost nemocnice se zaměřením na traumatologický plán. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je současný stav krizové připravenosti Nemocnice Písek, a.s. s důrazem na traumatologický plán a identifikovat jeho případné nedostatky a najít nejlepší možná východiska, která by daný problém eliminovala na minimum či jej dokázala zcela odstranit. Druhým stěžejním cílem diplomové práce je vyhodnotit znalosti zdravotnických pracovníků Nemocnice Písek, a.s. týkající se problematiky traumatologického plánování a vyhodnotit jejich připravenost na příjem hromadného postižení osob a zajištění kvalitní lékařské a ošetřovatelské péče. V diplomové práci jsem se také zabývala otázkou, zda ve zkoumaném zdravotnickém zařízení probíhají praktické nácviky krizové připravenosti traumatologického plánu ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem, které jsou hlavním předpokladem pro kvalitní a bezproblémové zvládnutí mimořádné události s hromadným postižením zdraví. K dosažení stanovených cílů byla použita SWOT analýza, manažerský nástroj, který slouží k vyhodnocení vnitřního a vnějšího prostředí zdravotnického zařízení prostřednictvím silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V této práci je také použit kvantitativní výzkum, metoda dotazníkového šetření, s jehož pomocí byla získána data o informovanosti v problematice traumatologického plánování a postoji zkoumané skupiny. Výsledky dotazníkového šetření přinesly překvapivé výsledky. Zdravotničtí pracovníci jsou teoreticky dostatečně orientovaní v problematice posloupnosti úkonů nutných ke zvládnutí mimořádné události s hromadným postižením zdraví dle traumatologického plánu. Ale negativním zjištěním je 74% neúčast zdravotnických pracovníků na cvičení pro zvládnutí hromadného příjmu raněných, která dle mého názoru poukazuje na podceňování připravenosti daného zdravotnického zařízení na mimořádnou událost či krizové stavy. Traumatologický plán zdravotnického zařízení je zpracován dle bodů platné legislativy a také je pravidelně aktualizován, ale z poskytnutého rozhovoru s primářkou chirurgického oddělení MUDr. Martou Horákovou jsou patrné slabé stránky traumatologického plánování. Traumatologický plán obsahuje praktické nedostatky, bylo by vhodné, aby byl více specifický, konkrétní a uzpůsobený technickým dispozicím nemocnice. Zejména není zcela dořešen systém svolávání zaměstnanců v případě aktivace traumatologického plánu v mimopracovní době, dále jsou nedostatečně či vůbec označeny orientační body pro integrovaný záchranný systém a veřejnost. Poslední stěžejní slabinou je absence kontaktního místa pro veřejnost a média. V závěru práce jsem navrhla opatření vhodná pro eliminaci či alespoň omezení těchto krizových bodů.
|
|
|
Připravenost Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy na zásah při chemické hrozbě v metru
TEJKL, Miroslav
Cílem této diplomové práce je analyzovat připravenost Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy (dále jen ZZS HMP) na chemický útok v metru. Teoretická část práce uvádí obecné informace o chemickém terorismu a jeho řešení integrovaným záchranným systémem. Výzkumná část je zaměřena na postupy vyplývající ze Společné typové činnosti složek IZS při společném zásahu - Reakce na chemický útok v metru (dále jen STČ 13/IZS). Aby byly naplněny cíle, byl tento dokument podroben obsahové analýze. Dále se práce zaměřila na vyhodnocení nasazení ZZS HMP do cvičení Metro 2014, jejímž úkolem bylo procvičit postupy a společné nasazení složek IZS a subjektů podle STČ 13/IZS. Pro komplexnost vyhodnocení připravenosti byly výsledky doplněny o analýzu metodou SWOT, ze které vyplynuly další využitelné poznatky. Všechny závěry jsou přehledně uvedeny v tabulkách a je s nimi uceleně pracováno ve smyslu návrhu nových opatření a doporučení, které by zvýšily připravenost ZZS HMP na chemický útok v metru. Cíl práce zhodnotit úroveň připravenosti a předat krizovému managementu organizace závěrečný protokol se zjištěnými nedostatky byl naplněn. Hlavním přínosem diplomové práce jsou pak doporučení na posílení krizové připravenosti ZZS HMP. Dále práce přináší nové odborné poznatky do řešené problematiky.
|
|
|
Připravenost urgentního příjmu na hromadné neštěstí
PETRŽELKA, Jan
Tato diplomová práce se věnuje připravenosti urgentního příjmu na hromadné neštěstí. Pojednává o historii, vývoji a současném stavu oddělení urgentních příjmů, jak především na území České republiky, tak okrajově, i ve světě. V rámci této práce řeším především pracovní náplň urgentních příjmů v závislosti na jejich struktuře, vybavení a jejich aktuální připravenosti na řešení mimořádných událostí, například hromadných neštěstí Zaměřuji se mimo jiné na technické vybavení urgentních příjmů, které je v rámci České republiky velmi nesourodé a přitom naprosto stěžejní pro zvládnutí případného hromadného neštěstí. Důležitým aspektem je otázka vzdělávání a doškolování zdravotnických pracovníků ve všech úrovních. Týká se tedy nejen lékařských pozic, ale i středního zdravotnického personálu a personálu pomocného. Nelze pominout otázku závažnosti stavů přijímaných pacientů, jejich třídění podle těchto stavů a přehledné zpracování informací o nich. Dále v diplomové práci řeším obor urgentní medicína a směr, kterým by se podle mého názoru, měl dále ubírat, aby došlo ke zlepšení funkce současného systému přednemocniční a nemocniční neodkladné péče. Urgentní příjmy jsou v České republice věcí relativně novou, což vede k určité nevyhraněnosti jejich konceptu a struktury. Každý urgentní příjem je svým způsobem originální a je přizpůsoben požadavkům zřizovatele a místní situaci v oblasti. Věcí, kterou mají urgentní příjmy společnou je přetížení pacienty, kteří spadají spíše do gesce praktických lékařů. S tím je spojena prodělečnost těchto oddělení v rámci zdravotnických zařízení. To, zejména v případě soukromých nemocnic, vede k neochotě zřizovatele do urgentního příjmu investovat. V této práci je zmiňován právní rámec, krizového plánování v České republice, krizové plány, jejich obsah, účel a typový plán s jeho významem pro řešení krizových událostí. Dalším plánem, který je v mé práci řešen a jež má stěžejní význam právě pro urgentní příjem, je traumatologický plán zdravotnického zařízení, jehož zavádění do praxe je v České republice u mnohých zdravotnických zařízení velmi problematické. A samotný nácvik aktivace traumatologického plánu, je dle mých zjištění, výsadou pouze velmi malého množství zdravotnických zařízení. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám historií urgentních příjmů, popisuji chod oddělení urgentního příjmu a seznamuji s úseky, které jsou součástí UP. Seznamuji s technickým a materiálním vybavením tohoto oddělení. Dále se pak zaměřuji na personální obsazení a vzdělávání personálu, V praktické části se věnuji výzkumnému šetření prostřednictvím dotazníku, kde jsem si stanovil za cíl zmapovat připravenost personálu zdravotnického zařízení na příjem účastníků hromadného neštěstí a zhodnotit aktuální technickou a personální připravenost urgentních příjmů. Výsledky výzkumného šetření jsou znázorněny v grafech a tabulkách.
|
|
|
Návrh řešení připravenosti Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje na mimořádné události s větším počtem zraněných
BATÍK, Daniel
Tato diplomová práce se zabývá problematikou připravenosti Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje na mimořádnou událost s větším počtem zraněných. Kromě vlastní připravenosti Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje je v práci rozebrán i systém školení a vzdělávání zaměstnanců v oblasti řešení mimořádných událostí. V teoretické části je rozebrána legislativa týkající se zdravotnické záchranné služby, soubory z Katalogu typových činností týkající se dané problematiky, koordinace složek IZS na místě události i úloha zdravotnické záchranné služby na místě mimořádné události. Dále jsou popsána specifika Středočeského kraje, vývoj Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje od jejího vzniku až po současný stav, organizační struktura, připravenost na mimořádné události, zdravotnické operační středisko, systém řešení tísňových výzev a v neposlední řadě Traumatologický plán Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Cílem práce bylo na základě analýzy současného stavu navrhnout optimální systém rozmístění a aktivace sil a prostředků, a navrhnout systém vzdělávání zaměstnanců a prověřovacích cvičení. Na základě výzkumu byla zpracována SWOT analýza a výsledky byly porovnány s předem stanovenými hypotézami. Ze získaných poznatků byl sestaven ucelený přehled sil a prostředků Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje pro řešení mimořádné události. Jedná se zejména o počty dostupných prostředků ve službě, systém záloh, moduly a kontejnery pro hromadné neštěstí a jejich rozmístění. Při hodnocení prostředků pro řešení mimořádné události bylo bráno v úvahu i ekonomické hledisko, stejně jako znalosti výjezdových posádek o případném použití těchto prostředků. Na základě tohoto přehledu bylo zjištěno, že z hlediska zabezpečení silami i prostředky je připravenost Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje vyhovující. Tím byla potvrzena hypotéza č. 1, která předpokládala, že Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje má dostatečný počet sil a prostředků k řešení mimořádné události s větším počtem zraněných. Hypotéza č. 2, která předpokládala, že rozmístění sil a prostředků není ideální, tak naopak potvrzena nebyla. V diplomové práci byl řešen i stávající stav přípravy zaměstnanců na mimořádnou událost. Bylo zjištěno, že základem této přípravy je Kurz pro vedoucího zdravotnické složky, organizovaný Pracovištěm krizové připravenosti. Zároveň je nastavena koncepce, kdy po prvních čtyřech pilotních kurzech bude tento systém vzdělávání přenesen na jednotlivé oblasti, čímž by měla být zajištěna dostatečná proškolenost zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje v této problematice. Byly definovány i další možnosti vzdělávání, které jsou již nyní v organizaci k dispozici. Hypotézu č. 3, která předpokládala, že systém přípravy a výcviku zaměřený na mimořádné události není vyhovující, se tak podařilo vyvrátit. Bylo nicméně zjištěno, že ač jasná koncepce a možnosti vzdělávání v této problematice existují, není to řadovým zaměstnancům příliš známo. Jedním ze závěrů je tedy i doporučení managementu Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje více informovat zaměstnance o těchto možnostech. Jedním z cílů této diplomové práce bylo navrhnout systém vzdělávacích a prověřovacích cvičení. Tento návrh je popsán v závěru práce, navrhovaný počet prověřovacích cvičení je min. 4x ročně. V úvahu zde byl brán celkový počet zaměstnanců organizace a počet těch, kteří se z kapacitních a provozních důvodů mohou podobného cvičení zúčastnit. Systém vzdělávání byl shledán jako vyhovující, pouze se zmíněnou výhradou ohledně informovanosti řadových zaměstnanců o něm.
|
|
|
Pracovní postup pracovníka pracoviště krizového řízení při řešení mimořádné události ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice.
PŮBAL, Přemysl
Bezpečnost občanů je jednou ze základních povinností státu. Proto je systém krizového řízení v České republice jednou z forem ochrany obyvatelstva, která je garantována státem. Při jeho vytváření a provozování spolupracují jak věcné příslušné orgány veřejné správy, tak i právnické a fyzické osoby. V diplomové práci je hodnocena připravenost menších samosprávních celků, jako jsou obce I. typu (obce), obce II. typu (obec s pověřeným úřadem) a především obce III. typu (obec s rozšířenou působností). Přesto, že se systém krizového řízení v České republice neustále vyvíjí a je podložen i po legislativní stránce, je právě na nižších úrovních do značné míry zanedbáván. Činnosti v této oblasti jsou v mnoha případech buď odkládány, nebo v horších případech považovány za zcela zbytečné a jejich realizace se vůbec neuskuteční. V souvislosti s řešením mimořádných událostí byly orgánům obcí svěřeny určité kompetence k jejich řešení. Ale na druhou stranu v případech řešení krizových stavů nejsou rozlišovány jednotlivé úrovně obcí. Problémy nastávají v oblasti odborné, materiální i personální, kdy především obce na I. typu nedisponují takovými prostředky, aby mohly v případě vzniku krizové situace adekvátně reagovat. Přece jenom lepší podmínky panují u obcí s rozšířenou působností, které také díky většímu rozpočtu dokáží ve svém správním území lépe zajistit krizovou připravenost obce na mimořádnou událost nebo krizovou situaci, a její následné řešení spojené s minimalizací způsobených škod a odstranění následků z působení mimořádné události nebo krizové situace. Základním cílem diplomové práce je charakterizovat systém krizového řízení v České republice. Teoretická část je za pomoci legislativy a odborné literatury zaměřena na vysvětlení základních pojmů, jako jsou krizové řízení, systém integrovaného záchranného systému, havarijní a krizové plánování, charakteristika mimořádné události a krizové situace nebo orgány krizového řízení. Dále je diplomová práce zaměřena především na úsek krizového řízení na úrovni obce s rozšířenou působnosti, kde je popsána jak působnost, tak i jednotlivé orgány obce. Řeší se zde především jednotlivé postupy menších samosprávních celků při prevenci obce při přípravě na mimořádné události, podílení se obce na záchranných a likvidačních pracích a úkony prováděné v souvislosti s ochranou obyvatelstva. Jako poslední obsahuje teoretická část finanční zajištění úkonů souvisejících s přípravou na mimořádné události nebo krizové situace a prováděním záchranných a likvidačních prací. Pro splnění cílů diplomové práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které řeší jak připravenost krizového pracovníka, tak i možnost vypracování návrhu na metodický postup při řešení krizové situace. V praktické části diplomová práce popisuje vybrané postupy jednotlivých orgánů krizového řízení při vzniku krizové situace. Po provedení řízeného rozhovoru s panem kpt. Ing. Jaromírem Habáskem (pracoviště prevence, ochrany obyvatelstva a krizového řízení) z územního odboru HZS Prachatice, byla z hlediska četnosti a rozsahu škod na správním území obce s rozšířenou působností Prachatice vybrána modelová krizová situace Povodeň velkého rozsahu, na níž byly aplikovány jednotlivé postupy orgánů krizového řízení.
|
host ::
RSS.